Povrchní porytec
V hodně věcech jsem pragmatik a realista. Když v takové chvíli přijde za mnou přijde silně sociálně založený člověk, mám chuť mu dát přes hubu. Nesnáším lidi co si protiřečí.
Jednou jsem se v práci podíval na jednu holku, která byla opravdu ošklivá. Tak říkám kolegyni že to je fakt případ a divím se že jí nepřikázali pytel na hlavu. Uraženě se na mě podívala a řekla že ta holka může bejt přeci hodná a milá a že já jsem povrchní.
V tu chvíli mě naštvala. Proč? Proč mě naštvalo to, že mě okřikla když jsem někoho urážel? Protože v tu chvíli se ona stala pokrytcem.
Pro ty mladší a né tak znalé v umění českého jazyka. Povrchní člověk je ten, co kouká třeba čistě jen na vzhled a podle toho soudí. Kouknu se na bezdomovce a řeknu si. “ No fuj, tak toho domu nechci.” V tu chvíli jsem povrchní.
Ve chvíli, kdy ti budu zakazovat běhat s nůžkama okolo bazénu a pak si sám vezmu nůžky a poběžím okolo bazénu, tak jsem pokrytec. Sám dělám něco co odsuzuji.
Proto mě ta kolegyně naštvala. Stala se povrchní.
Zeptal Jsem se jí, jestli by šla na rande s někým kdo by se jí nelíbil, aby mu dala šanci ho poznat. Jistě že mi odpověděla že ne. Uvědomila si co řekla a vlastně mi dala za pravdu.
Podle mě jsme všichni povrchní a kdo říká že ne, tak je pokrytec a zaslouží si facku. Každý z nás má špatné vlastnosti, buď je můžeme přijmout a nebo je můžeme schovat za ještě horší.
Já se rád přiznám že jsem povrchní a nešel bych na rande, do parku, nebo kamkoliv s holkou co se mi nelíbí.
Ale rozhodně nebudu pokrytec abych někomu vyčítal že činí stejné chyby jako já.