Krása
Já jsem člověk, který má raději čísla než písmenka. Mám raději logické hádanky, než citová řešení. A i tak jsem se rozhodl napsat tuhle myšlenku. Je to pro to, že jsme touto myšlenkou obklopování každý den. Někdo více i jiný méně. Každý si pod výrazem “Krása” představí něco jiného. Pro něj to může bejt holka, pro ní to může bejt kluk. Pro někoho to může bejt obraz a pro jiného příroda. Je tolik podob krásy, že není možné je spočítat. Chcete-li říct jedno slovo, kterým vystihněte co nejvíce věcí, tak je to právě krása.
Ale krása je velmi subjektivní pojem. Je to slovo, které označuje všechno, ale je to slovo které dá každému něco jiného. Někdo má rád holky blond a jiný zase zrzky. Někomu se líbí les jehličnatých stromů a jinému palmy. To co se každému líbí a co on považuje za krásný, je velmi subjektivní.
Jednou jsem měl ideálního kamaráda. Koukali jsme po holkách a já říkal, která se mi líbí a on zase která se líbí jemu. Asi po patnácti holkách jsme zjistili, že jsem se ani jednou neshodli. Sakra jak my se můžeme kamarádit když se domluvíme. Ale bylo to ono. Věděli jsme, že ten druhý mi nikdy nepřebere holku. Jelikož jeho pojem krásy obsahuje něco jiného než ten můj. Proč má každý jinou oblíbenou barvu, jinou oblíbenou květinu, či auto. Je to prostě subjektivní pojem na krásu.
